Navrhujeme kanalizační potrubí do panelového bytu

Zamyšlení při tvorbě návrhu

Při navrhování a provádění kanalizačního potrubí dochází velmi často k chybám, které mohou vést k poruchám v systému vnitřní kanalizace. V nejhorším případě může dojít k tomu, že navržené kanalizační potrubí nebude kapacitně vyhovovat požadavkům, které na něj daný provoz budovy klade. V lepším případě dochází k poruchám v místě zápachových uzávěrek (odsávání) nebo k nepříjemnému obtěžování hlukem, který tak dobře známe v bytových jádrech panelových domů. Vnitřní prostředí bytu je rušeno nepříjemným klokotavým zvukem, který vzniká při probublávávání zápachových uzávěrek. Některé poruchy v kanalizačním potrubí se začínají objevovat při nesprávném používání nových materiálů, tvarovek, nedodržováním technologických postupů apod. Závažná je také skutečnost, se poruchy v kanalizačním potrubí projeví až po určité době provozu budovy, kdy uplyne záruční lhůta, po kterou je prováděcí firmy povinna odstranit vzniklé závady.

Odebírejte ZDARMA naše internetové noviny. Vyplňte v pravém sloupci tabulku NOVINKY ZDARMA. Máte-li zájem o nezávaznou konzultaci, vyplňte poptávkový formulář.

Gravitační odvodnění

Hydraulika je nauka o rovnováze a pohybu tekutin. Při běžném provozu budovy jsou odpadní vody zpravidla odváděny gravitačně. Při gravitačním odvodnění dochází nejčastěji v kanalizačním potrubí k beztlakovému proudění. Beztlakové proudění znamená, že odpadní voda proudí v potrubí při částečném plnění s volnou hladinou, nad kterou se vytváří volný vzduchový prostor. Průtočný průřez je potom nekruhový a má tvar kruhové úseče. Teoreticky se s rostoucí výškou plnění zvyšuje i průtok. Stupeň plnění průřezové plochy se vyjadřuje jako poměr h.d^-1 (h je výška plnění, d je vnitřní průměr). S rostoucí výškou plnění však ale dochází k uzavírání průtočného průřezu a zvětšuje se hydraulický poloměr. Dochází k zvyšování přírůstku omočeného obvodu, který je větší než přírůstek průtočné plochy.

Ležatá (svodná) potrubí

Pro návrh ležatého kanalizačního potrubí je nejvhodnější stupeň plnění v rozmezí h.d^-1 = 0,5 až 0,8. Při menším stupni plnění (pod h.d-1 = 0,2) může docházet k usazování. Při malém množství vody, která zajišťuje posun tuhých částí ve splaškové vodě, může dojít k tomu, že tekutá část splašků odteče rychleji bez unesení tuhých částí, dochází tedy k oddělení a usazování těžších látek, než je voda. Zvlášť důležitý je požadavek optimálního plnění u vnitřní kanalizace, kdy fekálie a mechanické frakce nejsou rovnoměrně proměněny na stejnorodou suspensi. Důležitý je sklon ležatého potrubí. Je všeobecně známé, že příliš malý sklon ve splaškové kanalizaci způsobuje usazování. Méně známá je však skutečnost, že i příliš velký sklon je rovněž nepříznivý. Také v tomto případě může dojít k oddělení tuhé a tekuté části splašků a způsobit usazování.

Pro splaškovou kanalizaci jsou nejpříznivější sklony v rozmezí 2 až 5 %. Již při sklonech nad 10 % dochází k podstatnému provzdušnění vodního proudu a velkému strhávání vzduchu. Objem směsi vzduchu a vody je větší než vlastní objem vody. V zásadě by se u ležatých potrubí neměly používat větší sklony než 15 %.

Další poruchy v ležatém potrubí může způsobit nesprávné použití tvarovek. Častou chybou je použití odboček pod úhlem 88,5° nebo 87° na ležatá potrubí, kolen bez přímých úseků pro změny směru, excentrických redukcí, nerespektování teplotní roztažnosti plastového potrubí (dilatační tvarovky, hrdlové spoje) apod.

Pozor na jízdu v protisměru

Při použití odboček pod úhlem 88,5° nebo 87° v ležatém potrubí dochází k velkému zpětnému zatékání, neboť téměř 50 % odpadní vody zateče do protisměru. Při zaústění vedlejších svodných potrubí do hlavního svodu se musí použít odbočky pod úhlem maximálně 45° nebo 60°. Tyto odbočky je vhodné instalovat do ležatého potrubí s převýšením. Při špatném umístění redukce dochází k zpětnému zatékání a k zahlcení potrubí menšího průměru odpadní vodou, což vede k zabránění proudění vzduchu v horní části potrubí. Naopak, je-li redukce umístěná správně, je zabráněno zpětnému zatékání. V horní části potrubí, která je průběžná, je pak dostatek prostoru pro proudění vzduchu, což spolehlivě zabrání odsávání zápachových uzávěrek.

Pro změny směru svodného kanalizačního potrubí z tradičních materiálů, například z kanalizační kameniny, se používají oblouky, které měly poloměr 1,0 m. Změna směru při použití oblouků byla pozvolná, a proto nedocházelo v této části potrubí k usazování. Sortiment kanalizačních potrubí z plastů tyto oblouky však nezahrnuje. Vyrábějí se pouze ostrá kolena, která jsou určena pro změny směru u svislých potrubí. Z tohoto důvodu je nutné například pro změnu směru 90° ležatého potrubí použít dvě kolena 45° s vloženým mezikusem, nebo tři kolena 30° s dvěma vloženými mezikusy z přímého potrubí tak, aby byl poloměr cca 1,0 m.

Svislá (odpadní) potrubí

Původní předpoklady, že průtok vody ve svislých kanalizačních potrubích probíhá ve tvaru spirály nebo vodního pístu, vyvrátila řada expertů i experimentálních měření. Dokázalo se, že proudění má prstencový průběh. Na vnitřním povrchu potrubí proudí vrstva vody a směrem ke středu se voda mísí se vzduchem. Uprostřed potrubí je již pouze malé procento vody ve vzduchu. Tyto skutečnosti mají podstatný vliv na používání tvarovek ve svislém potrubí.

Další otázkou, která je často diskutována mezi projektanty, je rychlost proudění ve svislém potrubí. Často přetrvává názor, že rychlost proudění se v závislosti na výšce objektu stále zvyšuje. Je nutné si však uvědomit, že rychlost proudění odpadní vody ve svislém potrubí je snižována nejen vlastním třením, ale i vzduchem, který proudí proti směru odpadní vody. Experimentálním měřením bylo zjištěno, že rychlost proudění provzdušněného proudu vody se zvyšuje až do výšky odpadu 20 m, kdy dosáhne hodnoty cca 12,0 m.s^-1. Při větších výškách již nedochází k výraznému nárůstu rychlosti. Těchto znalostí se využívá především u výškových objektů. Do svislých odpadů se již nemusí vkládat odskoky (tzv. brzdy), které byly často příčinou ucpávání potrubí nebo zdrojem hlučnosti.

Potrubí musí dýchat

Velký vliv na proudění vody a tlakové poměry ve svislém potrubí má způsob zaústění připojovacího potrubí na odpadní potrubí a průtok v připojovacím potrubí. Použití odboček pod úhlem 45° nebo 60° je velmi nevýhodné. Z připojovacího potrubí protéká voda na protilehlou stěnu odpadního potrubí a padá směrem dolů. V malé vzdálenosti pod zaústěním připojovacího potrubí do odpadního potrubí (cca 0,3 až 0,5 m) se odděluje vzduch od vody a dochází k prstencovému proudění. Dříve než začne voda protékat, postupuje vzduch v odpadním potrubí směrem nahoru. Při průtoku vody mění směr a proudí před vodou směrem dolů. Z této skutečnosti je možné jednoznačně usoudit, že přisávání vzduchu z atmosféry je vyvolávané průtokem vody v odpadním potrubí. Voda, která přitéká z připojovacího potrubí do odpadního potrubí, omezuje potřebný přívod vzduchu prostřednictvím větracího potrubí z atmosféry tím, že vytváří velkou ztrátu vlivem místních odporů. Výsledkem je nedostatek vzduchu v odpadním potrubí a možnost přisávání vzduchu z připojovacího potrubí. Přisávání vzduchu z připojovacího potrubí může vyvolat charakteristický klokotavý zvuk, který je způsobován probubláváním zápachové uzavírky.

Dalším problémem je vytvoření tzv. vodního uzávěru v odbočce, a tím zabránění proudění vzduchu v připojovacím potrubí. Tím dojde k vytvoření podtlaku v připojovacím potrubí a odsátí zápachové uzavírky. Zápachová uzavírka bez obsahu vody nezabrání potom šíření zápachu z kanalizačního potrubí do interiéru. Nepříznivé účinky odsávání můžeme vyloučit použitím odboček pod úhlem 87° nebo 88,5°.

Ve výrobním programu tvarovek z plastů pro kanalizační účely nejsou zahrnuty některé tvarovky, které se běžně používaly u tradičních materiálů. Sortiment tvarovek z plastů například neobsahuje pateční kolena. Přechod ze svislého na ležaté potrubí se provádí pomocí běžných kolen. U objektů do tří podlaží se mohou používat kolena pod úhlem 90°. U vyšších objektů (6 až 9 podlaží) se doporučuje z hlediska plynulého proudění použít dvě kolena pod úhlem 45°. Mezi kolena 45° se vkládá přímá část potrubí o délce cca 250 mm. U objektů s počtem podlaží nad 9 se doporučuje provádět tzv. obtoková potrubí.

Připojovací potrubí

Podstatný vliv na zabránění vytvoření podtlaku v připojovacím potrubí má i správné navržení jeho vnitřního průměru. Experimentálním měřením se zjistilo, že pro přímo vedené potrubí od jednoho umyvadla se doporučuje použít potrubí vnitřního průměru 40 mm, pro dřez 50 mm. U potrubí menších průměrů je objemový průtok ovlivněn jeho délkou a sklonem. V tomto případě se volná hladina zápachových uzavírek může snížit až o 25 mm. Ostrá zalomení připojovacího potrubí mohou být příčinou také nežádoucích ztrát. Při zalomení potrubí se doporučuje použít kolena, jejichž poloměr je stejný alespoň jako průměr. Prodloužení potrubí za zápachovou uzavírkou bez zvětšení průměru do vzdálenosti cca 50 mm zaručuje průtok v připojovacím potrubí se vzduchovou vrstvou, a tím i zabraňuje odsátí zápachové uzavírky vlivem podtlaku, který je způsoben odtokem odpadní vody plným průřezem. Přitom předpokládáme napojení na odpadní potrubí, které má větší průměr než připojovací potrubí.

Zaujal Vás tento článek, chcete poradit s návrhem kanalizace Vašem bytě? Zašlete nám Váš nezávazný dotaz.

Související články:

Bezbariérová koupelna Šikmá střecha pro panelový dům Financování oprav či výměny výtahu v panelovém domě Koupelnový nábytek Volba prostoru při rekonstrukci kuchyně Retro nebo futuristickou kuchyň? Zjedodušujeme si práci v nové kuchyni

Autor: redakce
Další články ze sekce Rekonstrukce bytu
Štítky: rekonstrukce bytového jádra, , rekonstrukce koupelny, , technická zařízení, rekonstrukce kuchyně
Publikováno: 10.11.2009