Dlažby a obklady 2. Vlastnosti keramických materiálů

Vlastnosti keramické dlažby a obkladů

Důkladnějším poznáváním důležitých vlastností výchozích surovin i samotného výrobku můžeme zlepšovat kvalitu a hledat nové uplatnění pro stávající produkci. Můžeme také zhodnotit keramiku z čistě uživatelského hlediska, můžeme prodloužit životnost keramického výrobku, zlepšit jeho čistitelnost a přinést nové nápady pro ztvárnění architektonických představ.

Odebírejte ZDARMA naše internetové noviny. Vyplňte v pravém sloupci tabulku NOVINKY ZDARMA. 
Máte-li zájem o nezávaznu konzultaci, vyplňte poptávkový formulář.

Přes veškerou snahu a úsilí výrobců není ani používání moderních technologií a receptur stoprocentní zárukou špičkové kvality nebo spokojenosti uživatele. Tak jako jinde, i zde rozhoduje v mnohém chybující lidský faktor. Na keramické materiály jsou často kladeny mimořádné nebo neúměrné technické požadavky nebo jsou používány v rozporu s původním určením. Nesprávný návrh nebo nesprávně pochopený smysl použití ze strany projektanta či architekta může poškodit dobré jméno keramiky vynikajících parametrů a pak takový výrobek ne vlastní vinou zklame uživatele. Mnohdy bývá tento materiál použit v rozporu se svým určením, mnohdy není na stavbě dodržena technologie lepení nebo se nedodržují základní pravidla správné údržby. A veškeré špatné zkušenosti jsou pak nezaslouženě připisovány samotnému materiálu. Abychom věděli, co můžeme od keramického materiálu očekávat, přinášíme základní přehled vlastností. Pochopení alespoň těch nejdůležitějších parametrů nám napomůže v rozhodování o nákupu, při kontrole práce realizační firmy nebo v tom horším případě nás bude orientovat v hledání příčin naší nespokojenosti a napomůže při reklamaci výrobku či dodavatelských prací.

Přečtěte si také : Jdeme nakupovat obklady a dlažbu.

.

Rozměrová přesnost

Zdánlivě jednoduchou záležitostí by měla být rozměrová přesnost dlažby či obkladu. Pokud si jdete koupit cihlu nebo tvárnici, také ji přece dostáváte ve velmi přesných rozměrech. K pochopení, proč je rozměrová přesnost pálených keramických materiálů tak složitá, musíte vědět, že dlaždice se na přesný a jednotný rozměr nedá nikdy připravit. Do pece vstupují předem nařezané desky, které se působením žáru smršťují. A toto smrštění není malé, běžně dosahuje až 9 % rozměru! Převedeno do srozumitelné řeči - abychom na konci výrobní linky získali dlaždici velikosti 30 x 30 cm, musíme ji před výpalem ořezat na velikost skoro 33 x 33 cm! A čím je dlaždice větší, tím větší rezervu musíme rozměru dát. Smrštění, o kterém hovoříme, přitom není nikdy stejné, je závislé na řadě faktorů. Proto dochází v průběhu výroby k různému smrštění a je třeba na konci výrobní linky rozdělit všechny výrobky do několika rozměrových skupin, kterým se odborně říká kalibry. Bez tohoto rozdělení na kalibry by bylo prakticky nemožné různě veliké kusy keramiky položit jako dlažbu nebo nalepit jako obklad.

Speciální třídicí linka rozdělí pomocí elektronicko-optických měřidel výrobky do několika rozměrových skupin. Rozměrové rozdíly v jednotlivých „kalibrech" jsou pak již minimální a pokládka je bezproblémová. Takto vytříděné rozměry jsou baleny na jednotlivé palety, které putují k obchodním společnostem. Maximální odchylka v jediné dodávce je limitována normou ČSN EN 98 (nově ČSN EN ISO 10545-2), a ta stanovuje tuto odchylku jako 0,5 % z délky posuzované strany.

Proto je důležité, aby zákazník při dodání zboží pozorně zkontroloval, zda dodávka vychází z jednoho kalibru. Pokud tomu tak není a jsou do dodávky namíchány různé kalibry, je nutné dodávku reklamovat, neboť může nastat problém s pokládkou. Potíže mohou nastat také v okamžiku, kdy doobjednáváte určité množství dlaždic, které chcete kombinovat se zbytkem původně nakoupeného materiálu a prodejce o vašem záměru neinformujete. Obdobný problém může nastat u velkých zakázek, kdy prodejce má požadované množství zboží na skladě v několika různých deklarovaných rozměrech. V této situaci stačí prověřit, zda je možné vykrýt ze skladových zásob potřebné množství obkladových prvků pro jednotlivé místnosti ve stejném „kalibru", protože použití různých deklarovaných rozměrů v oddělených místnostech nebude činit žádné potíže. Je však nutné upozornit montážní firmu, aby materiál správně rozdělila hned podle místností, neboť k promíchání „kalibrů" může dojít již při skládání z auta. Stejně tak musíte informovat prodejce o záměru kombinovat různé barvy stejné série na jedné ploše. I v tomto případě musí být všechny obkladové prvky dodány v jednom deklarovaném rozměru.

Dalším oříškem je pokládka dlaždic v jedné barvě, ale v kombinaci leštěného a matného provedení. Leštěný materiál se standardně pokládá s minimální spárou a tak jsou po přeleštění povrchu přebroušeny i obvodové hrany. Dlaždice jsou sice celkově menší, ale absolutně rozměrově přesné. Při kombinaci leštěného a matného provedení musí výrobce požadované množství matných dlaždic zabrousit po obvodu na rozměr leštěných. Úprava se provádí za příplatek a poněkud prodlužuje termín dodávky. V rámci větší zakázky může zasáhnout do řešení výrobce přímo na lince, kdy již v rámci sériové výroby uplatní technologii pro současnou pokládku materiálu v leštěném i matném provedení.

Planarita

Mezi základní geometrické parametry patří rovinnost plochy obkladového prvku (tzv. „planarita"). Vlivem vysokých teplot v peci dochází při výpalu střepu k nejrůznějším deformacím, přičemž mezi ty nejdůležitější patří průhyb. Norma stanoví, že průhyb dlaždice nesmí přesáhnout 0,5 % z rozměru dlaždice. To znamená, že prohnutí dlaždice o rozměru 40 x 40 cm nad či pod ideální rovinu nesmí přesáhnout 2 mm. Odchylky v „planaritě" najdeme prakticky u každé dlaždice bez rozdílu kupní ceny a technologie výroby. U menších formátů jsou tyto odchylky samozřejmě méně znatelné, u velkých formátů (nad 30 cm) bývají viditelné pouhým okem. Dodržet platnou normu není pro kvalitní výrobce žádný problém, mnohé keramické závody u nás i ve světě se řídí vlastními a přísnějšími podnikovými normami.

V souvislosti s geometrickými parametry se ještě v normě sledují další parametry, jako jsou tloušťka dlaždice, pravoúhlost a přímost hran, ale tyto hodnoty nejsou z hlediska uživatelského nijak zvlášť důležité a v praxi s nimi nebývají žádné problémy.

Tonalita

Odstínovost („tonalita") je barevná odchylka stejného druhu obkladu při výpalech, které jsou prováděny v různém čase. Zabarvení dlaždic je při každém jednotlivém výpalu ovlivňováno řadou proměnlivých vlivů - nepatrnými změnami složení keramické hmoty, atmosférou v peci, vlhkostí vzduchu, barometrickým tlakem apod. Tyto faktory nelze mít zcela pod kontrolou, a proto dává každý výpal trochu jiný výsledek. Zatímco ve většině případů by změna barevnosti působila rušivě (například v kuchyni či koupelně), u některých rustikálních sérií je změna barevnosti vytvářena dokonce záměrně, aby materiál působil přirozenějším dojmem nebo aby imitoval historickou patinu. Podobných postupů se používá při napodobování přírodních kamenů.

Určitě je ale užitečné nechat si prodejcem vysvětlit údaje uvedené na obalu a zboží si před koupí vizuálně překontrolovat. U neseriózních prodejců se běžně stává, že vám v rámci „čištění skladu" namíchají zbytky materiálu z minulých zakázek v různých tonalitách, popřípadě i různých kalibrech. Kontrolou dodávky lze tomuto „prodeji" předejít.

Nasákavost a mrazuvzdornost

Zatímco rozměrovou přesnost, tedy určení velikosti a rovinnosti plochy, můžeme laicky ohodnotit proměřením, tonalitu posoudit pohledem, nasákavost zkontrolovat nedokážeme. Nasákavost je přitom velmi důležitým parametrem, který rozhoduje o možnostech použití keramiky i o dalších užitných vlastnostech. Měření nasákavosti se provádí náročnějším způsobem v laboratoři při dodržení postupu, který stanovují normy (ČSN EN 99 a ČSN EN ISO 10545-3). Nasákavost definovaná jako přírůstek hmotnosti po nasycení vodou vztažený k hmotnosti suchého materiálu se udává v procentech.

Nasákavost je parametr úzce spojený s odolností střepu proti mrazu. Keramické obkladové materiály s vysokou nasákavostí (nad 10 %) jsou vhodné pouze do interiérů. Velké množství vody pohlcené keramikou při působení mrazu zvětšuje objem. Tím narušuje strukturu materiálu a způsobuje odlepování keramiky od podkladu. Při dodržení technologických postupů při pokládce a v mírných mrazech můžeme za mrazuvzdorné materiály považovat keramiku s nasákavostí pod 3 %, přičemž jako vysoce odolné mrazuvzdorné materiály hodnotíme keramiku s nasákavostí pod 0,5 %. Tuto hodnotu nasákavosti pod 0,5 % lze s ohledem na naše klimatické podmínky považovat za naprosto spolehlivý ukazatel mrazuvzdornosti.

Pro venkovní použití, nejčastěji na balkonech, terasách, chodnících a okolí bazénů doporučujeme použít výhradně slinuté keramické materiály, ať již v glazovaném nebo neglazovaném provedení. Jedná se o technicky velice kvalitní výrobky s vysokou pevností střepu a minimální porózitou, která zaručuje velmi nízkou nasákavost (od 0,04 - 0,1%) a tím mrazuvzdornost a čistitelnost.

Pro úplnost uveďme, že mrazuvzdornost hodnotí norma ČSN EN 202. Podle této normy mrazuvzdorný keramický materiál vykazuje odolnost střepu a glazury proti poškození po předepsaném počtu 50 cyklů opakovaného zmrazení a zahřátí při dosažení teplot v rozmezí pod -15 °C a nad +5 °C. Odolnost není vyjádřena žádnou hodnotou - zkušebna pouze uvádí, zda je materiál odolný či nikoliv. Ujištění o mrazuvzdornosti výrobku by mělo být součástí informací na obalu výrobku. Pro případ reklamačního řízení je dobré nechat si potvrdit u prodejce tuto garanci písemně v dodacím listu nebo na faktuře.

Čistitelnost

Uživatelským parametrem souvisejícím s nasákavostí střepu je čistitelnost. Tato vlastnost není upravena žádnou tuzemskou (ČSN) normou, ale mezinárodní normou ISO. Je označována jako Classe 1. - 5., přičemž číslo 5 označuje nejlepší čistitelnost povrchu dlažby za použití vlažné vody bez detergentů (saponátů). U nižších stupňů čistitelnosti je nutné použít nejrůznější čistící prostředky.

Nasákavost, byť minimální, způsobují mikropóry v povrchu střepu, do kterých se mohou zanášet nečistoty. Znečištění například červeným vínem, olejem nebo ovocnými šťávami může způsobit vytvoření neodstranitelných skvrn. Čistitelnost je přímo úměrná nasákavosti a při výběru je třeba posuzovat i rozdíly řádově v setinách procent. Jinými slovy - znečistíme-li stejnou látkou dlaždici s nasákavostí 0,2 % a dlaždici s nasákavostí 0,04 % a po několika hodinách je otřeme, na dlaždici s nižší nasákavostí nezůstanou prakticky žádné stopy po znečištění, zatímco na druhé zůstane neodstranitelná skvrna.

Chemická odolnost

Určení chemické odolnosti a odolnosti keramického materiálu proti tvorbě skvrn spadá do celkového hodnocení chemických vlastností. Metodikou a hodnocením se zabývají normy ČSN EN 122 a ČSN EN 106 a nově zaváděné normy ČSN EN ISO 10545-13 a ČSN EN ISO 10545-14. Velmi zjednodušeně lze konstatovat, že skvrny na keramických materiálech při běžném použití skvrnotvorných látek (například v domácnosti) musí být odstranitelné vodou nebo čisticími prostředky a použití běžných chemických sloučenin nesmí způsobovat částečné nebo úplné zničení glazury.

Před použitím keramiky v chemických provozech (akumulátorovnách, galvanovnách, atd.) nebo v potravinářském průmyslu (v mlékárnách, sodovkárnách, pivovarech, vinařských provozech) je třeba tuto problematiku konzultovat s výrobcem nebo zkušeným obchodníkem. Jedině odborník je schopen navrhnout odpovídající keramický materiál a potřebnou stavební chemii, a určit způsob pokládky. Pro tyto účely je například klasické pokládání do cementu a spárování cementem zcela nevhodné a je nutno použít chemicky odolné tmely a spárovací hmoty.

Otěruvzdornost

Životnost dlažby je ovlivňována především frekvencí pohybu osob, které po ní šlapou, znečištěním povrchu a provozním zatížením (například pojezdem kol mechanismů). Dlažbu zatíží množství procházejících lidí, a pokud bude dlažba znečišťována pískem, kamínky či jinými nečistotami z ulice či zahrady, bude se povrch více obrušovat a možná i změní svůj vzhled. Totéž platí, pokud bude povrch zatěžován například koly různých vozíků či jiných mechanismů.

Při výběru dlažeb se musíme tedy zaměřit na jeden z nejdůležitějších parametrů vůbec. Tím je odolnost proti povrchovému opotřebení glazury, zjednodušeně řečeno otěruvzdornost. Hodnota uvedené charakteristiky totiž napovídá mnohé o životnosti dlažby. Otěruvzdornost se označuje v ČSN EN 154 stupni 1 až 4 (PEI 1 - PEI 4), nová norma ČSN EN ISO 10545-7 již rozlišuje i stupeň 5 (PEI 5). Přitom platí, že čím je stupeň PEI vyšší, tím je dlažba odolnější.

Otěruvzdornost se určuje laboratorními metodami, které jsou popsány ve výše uvedených normách a které modelují a urychlují opotřebení dlaždic. Na vzorcích dlaždic necháme vibrovat směs ocelových kuliček, korundových zrn a vody po určitou dobu, dokud vibrační stůl se vzorky nevykoná předepsaný počet otáček. Takto připravíme vzorky obrušované předepsaným počtem otáček v rozsahu 100 až 12 000. Stupeň otěruvzdornosti pak odpovídá vizuálnímu posouzení poškození povrchu glazury za předepsaných podmínek.

Při aplikaci na podlahy je třeba věnovat pozornost deklarovanému stupni otěruvzdornosti a používat keramické obkladové materiály tak, aby jejich použitím nemohlo dojít k rychlému opotřebení. Připravená tabulka objasní základní podmínky použití.

Při výběru dlažeb proto konzultujte vaše potřeby s prodávajícím. Vysvětlete mu, pro jaký účel dlažby vybíráte. Na základě vašich detailních informací vám jistě rád poradí správnou třídu otěruvzdornosti. Přesvědčte se, podle které normy je vámi vybraný materiál testován a zhodnoťte rizika jeho použití pro daný účel. Garantované hodnoty se u konkrétních dodávek zboží uvádí v dodacích listech a jsou natištěny na jednotlivých obalech a na identifikačních štítcích na paletách. Při dodání zboží samozřejmě třídu otěruvzdornosti nezapomeňte zkontrolovat.

Tvrdost

Laická veřejnost velmi často zaměňuje tvrdost glazury za otěruvzdornost. Pro uživatele je podstatný stupeň otěruvzdornosti, který napovídá mnohé o životnosti dlažby. Tvrdost glazury má spíše informativní charakter. Tvrdost obkladového prvku lze charakterizovat jako odolnost proti vrypu do povrchu obkladového prvku. Lze celkem pochopitelně předpokládat, že čím je obkladový prvek tvrdší a nerovnější, tím obtížněji se dá keramický prvek řezat. Nejtvrdší dlaždice je nutno řezat diamantovou pilou. Tvrdost tedy předurčuje možnosti manipulace s keramikou.

Při stanovení tvrdosti podle ČSN EN 101 se provádí vryp do povrchu obkladového prvku pomocí úlomku minerálů o definované tvrdosti v pořadí podle Mohsovy stupnice. Obkládačky mají podle normy EN 159 předepsanou tvrdost glazury odpovídající minimálně stupni 3, hutné glazované obkladové prvky musí vykazovat minimálně stupeň 5, slinuté neglazované obkladové prvky musí dosahovat minimálně stupně tvrdosti 6.

Mohsova stupnice tvrdosti

Pevnost

Pevnost keramických obkladových prvků je důležitou vlastností, která nás bude zajímat zejména v technických prostorech, například ve skladech, garážích, autosalonech apod. Pro běžné použití v domácnosti nebo v oblasti bydlení či poskytování běžných veřejných služeb je pevnost charakteristikou, se kterou si hlavu zatěžovat nemusíme.

Pro úplnost však tuto vlastnost uveďme. Pevnost budeme zkoumat především u podlah a podle ČSN EN 100 se stanovuje jako pevnost v ohybu. Udává se v MPa, tj. N/mm2. Podle normy ČSN EN ISO 10545-4 je navíc stanovena síla v Newtonech při porušení keramického prvku. Měření pevnosti se provádí postupným zatěžováním uprostřed jednotlivého kusu, který je na krajích uložen na podpěrných břitech. Normami požadovaná pevnost obkládaček je minimálně 15 MPa, skutečná pevnost obkládaček se u většiny výrobců pohybuje kolem 20 MPa. U výrobků pro speciální účely lze ale dosáhnout i mimořádných hodnot kolem 60 MPa!

Zatížení v okamžiku porušení dosahuje například 2500 N pro formát 397 x 397 mm při tloušťce dlaždice 10 mm. Toto maximální zatížení je tím větší, čím větší je tloušťka dlaždic. Tyto dlaždice je možno zatěžovat pneumatikami aut do uvedené hodnoty (například v autosalonech). Pro podlahy s pojezdem plnými gumovými koly vysokozdvižných vozíků nebo silonovými koly manipulačních vozíků je vhodná průmyslová dlažba, která se může vyznačovat pevností až do 60 MPa a silou v okamžiku porušení do 10 000 N. Pro zatěžování podlah ocelovými koly bez pogumování je nutno použít speciální průmyslovou dlažbu.

Protiskluznost

Při výběru dlažby podle hlediska bezpečného pohybu osob na podlahách s možností uklouznutí je důležité znát protiskluzné vlastnosti podlahových materiálů. Protiskluznost není dosud předepsána v normách pro dlaždice, ale je podstatná při projektování podlah v prostorách se zvýšeným nebezpečím uklouznutí. Jsou tím myšleny podlahy sprch, koupelen, okolí bazénů a brouzdališť, ale i podlahy v pracovních prostorách velkých kuchyní, vývařoven, skladů a prodejen masných výrobků, v mlékárenských a jiných potravinářských provozech.

Pro posuzování protiskluznosti podlahových prvků existuje několik používaných metod:

• Stanovení protiskluzných vlastností podlah dle ČSN 74 45 07.
• Stanovení kluzných vlastností pro mokré povrchy, po kterých se chodí bosou nohou. (Bestimmung der rutschhemmenden Eigenschaft. Nassbelastete Barfussbereiche - DIN 51 097)
• Stanovení kluzných vlastností pro pracovní prostory a plochy se zvýšeným nebezpečím uklouznutí. (Bestimmung der rutschhemmenden Eigenschaft. Arbeitsräume und Arbeits bereiche mit erhöhter Rutschgefahr Begehungsverfahren - Schiefe Ebene - DIN 51 130)
• Stanovení koeficientu tření (Determination of coefficient of friction - ISO DIS 10545-17) Tento návrh mezinárodní normy využívá předchozí metody.

Metodika měření jednotlivými metodami je popsána v příslušných normách a prováděcích předpisech a nemá smysl se touto problematikou na stránkách této knihy zabývat. Doporučené oblasti použití pro jednotlivé skupiny výrobků vycházejí ze směrnice svazu živnostníků ZH 1/571 a předpisu německého svazu pro bezpečnost práce GUV 26.18. U dlaždic pro běžné bytové prostory bez zvýšeného nebezpečí uklouznutí lze zajistit požadavek Vyhlášky MMR 137/98 Sb. na koeficient tření vyšší než 0,3 podle předpisu normy ISO DIS 10545-17. Atesty protiskluzných dlaždic by měl podle potřeby nabídnout k dispozici prodejce, případně výrobce. Pro nás jsou důležité základní výchozí orientační hodnoty, které jsou seřazeny v následujících tabulkách.

Podle DIN 51130 se protiskluzné dlaždice pro pracovní plochy řadí do skupin:

Podle DIN 51130 se protiskluzné dlaždice pro pracovní plochy řadí do skupin:

Tepelné vlastnosti

Poznání tepelných charakteristik keramických materiálů dobře poslouží v případě, že se rozhodneme využít keramiky jako nášlapného povrchu v prostorách s teplovodním nebo elektrickým podlahovým vytápěním. Obliba tohoto způsobu vytápění stále roste a není divu - přináší komfort do vytápění bytů, snižuje prašnost a zlepšuje vnitřní klima. Keramické obkladové prvky jsou pro své výhodné tepelné vlastnosti ideální podlahovou krytinou, neboť koeficient tepelné roztažnosti v intervalu 20 - 100 °C dosahuje hodnoty mezi 6 až 7,5.10-6 K-1 a tepelná vodivost těchto materiálů je vyšší než 1 Wm-2 K-1.

Provedení podlahového topení je nutné svěřit odborné a renomované firmě, která zajistí splnění předepsaných požadavků na konstrukci podlahy (dilatační spáry, kvalitní podklad, kvalitní flexibilní lepicí a spárovací hmota atd.). Podlahovému vytápění věnujeme celou kapitolu v jiné části této knihy.

Hygienické parametry

Keramické obklady stěn a podlah včetně keramických doplňků a tvarovek se snadno udržují a umožňují proto splnit přísné hygienické požadavky v potravinářských a zdravotnických zařízeních, o vlastním obytném prostoru ani nemluvě. Keramika je proto vhodná všude tam, kde je zapotřebí zajistit plochy bez choroboplodných zárodků, plísní, prachu a nečistot. V bytech lze vhodnou aplikací keramických obkladových prvků na podlahy a stěny zlepšit mikroklima snížením výskytu prachu, pylu a roztočů.

Podle vyhlášky MZ ČR č. 76/91 Sb. v souladu s vyhláškou Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 184/97 Sb. ve smyslu zákona č. 18/97 Sb. by měly být keramické výrobky pravidelně testovány na radiačně-hygienickou nezávadnost. Dále se sledují výsledky rozborů testů na vyluhování olova (Pb) a kadmia (Cd) z glazur podle normy ČSN EN ISO 10545-15. Pro vybrané výrobky a speciální použití by měl výrobce na vyžádání dokladovat atesty na hygienickou nezávadnost ve styku s pitnou vodou, které by měla vypracovat nezávislá hygienická zkušebna.

U vybraných keramických prvků, zejména pro oblast zdravotnictví a do operačních sálů, mohou být stanoveny dodatečné požadavky. Například může být stanovena maximální přípustná odrazivost laserových paprsků pro určité vlnové délky. Tyto nároky jsou však již natolik specifické, že běžného zákazníka nemá cenu těmito podrobnými informacemi zahlcovat.

Co říci závěrem?

Při výběru keramických materiálů je třeba důkladně promyslet, v jakých místnostech a jakému účelu bude keramika sloužit. Přehnané nároky ze strany klienta budou znamenat zbytečné finanční investice, podcenění některých parametrů může přinést problémy v blízké budoucnosti. Nevhodným použitím či nevhodnou technologií snadno můžeme kvalitní výrobky znehodnotit. Praxe napovídá, že téměř 90 % všech reklamací keramických materiálů je neoprávněných. Použijeme-li například v zatíženém veřejném prostoru interiérovou dlažbu s menší odolností proti otěru, je jisté, že povrch dlažby bude po krátké době poškrábán nebo prošlapán. A bylo by chybou říci, že použitý materiál je nekvalitní. Špatný byl pouze výběr materiálu pro daný prostor. S obdobným problémem se můžeme setkat například na mrazem poškozené terase nebo v případě rozměrové rozdílnosti dlažeb při kombinaci barev. Ve všech uvedených případech se nejedná o vadný materiál, ale spíše o chybu komunikace mezi zákazníkem a prodejcem, chybu ve výběru materiálu či v provedení pokládky. Mohlo se stát, že se investor neporadil s prodejcem o vhodnosti použití materiálu, nebo nevhodný výběr provedla stavební firma. V neposlední řadě se může stát, že prodejce ve snaze nabídnout zákazníkovi co nejnižší cenu zvolí levný materiál, který je pro daný prostor nevhodný, ale tuto informaci kupujícímu neposkytne.

Věříme proto, že uvedený přehled nejdůležitějších parametrů s komentářem poslouží k základní orientaci před nákupem keramiky a případnému zvládnutí všech činností, na jejichž konci bude spokojené bydlení v prostoru s keramikou kolem sebe.

Zaujal Vás tento článek, chcete poradit s výběrem vhodné keramické dlažby či obkladů? Zašlete nám Váš nezávazný dotaz.

1. Jak se vyvarovat omylů při výběru obkladů či dlažby
2. Dlažby a obklady - Volba keramického materiálu
3. Dlažby a obklady - Vlastnosti keramických materiálů právě čtete

Související články:

Bezbariérová koupelna Koupelnový nábytek Volba prostoru při rekonstrukci kuchyně Retro nebo futuristickou kuchyň? Zjedodušujeme si práci v nové kuchyni Digestoře pro panelákové kuchyně Dlažby a obklady - Volba keramického materiálu

Autor: redakce
Další články ze sekce Rekonstrukce bytu
Štítky: Dlažby, , kamenné obklady, , levné obklady, , Obklady, , Obklady a Dlažby, , obklady do kuchyně, , obklady koupelny
Publikováno: 30.12.2010