Zelenou zeleni

Pohled do historie

Přirozeně se tvář města v průběhu nejen staletí, ale především novodobých desetiletí měnila. Jednoduchou rovnicí vyjádřeno, přibývalo domů, ubývalo stromů. Centrum, jak dnes převážně říkáme historické části města, tedy původně město samé, se postupně obalovalo novými a novými budovami a zástavbami kvůli vzrůstajícímu počtu obyvatel, kteří do města přicházeli, neboť narůstající průmysl a obchod nabízel lepší pracovní příležitosti než venkov, a město se muselo začít přizpůsobovat novým podmínkám, které s sebou doba přinášela.

Odebírejte ZDARMA naše internetové noviny. Vyplňte v pravém sloupci tabulku NOVINKY ZDARMA.
Máte-li zájem o nezávaznu konzultaci, vyplňte poptávkový formulář.

Započalo se s první hromadnou bytovou výstavbou, a po pravdě, tehdejší dvory a dvorky mezi činžovními a pavlačovými domy příliš prostoru pro zeleň neposkytovaly. A prvním, tehdy dělnickým, obytným čtvrtím musela i prvně ustoupit stromořadí a divoká příměstská příroda. Postupem doby se s rozvojem měst začal život obyvatel stěhovat mimo „město“ a na zelených loukách, do té doby nevyužitých stavebních plochách, divoce porostlých či doslova zarostlých a tak plných života, vznikala nová sídliště, ale i průmyslové zóny, z mnohých městysů se stala města, z měst pak velkoměsta a na důsledky industrializace, zastavování či dopravy, natož pak kácení „nějakých“ stromů se tehdy ekologicky nemyslelo.

Je pravdou, že jsou města, která si přívlastek „zelená“ navzdory pokroku stále ještě zaslouží, neboť koncepčně promyšlené plány měst některých otců moderní architektury myslely na požadavky lidí týkající se nároků na klid, harmonii a odpočinek, které poskytuje příroda, ve městě tedy zeleň, a do svých projektů je začlenily jak v podobě parků či sadů, tak i ozelenění budov a ulic. Hlavně velké zelené plochy byly významné i z hlediska životního prostředí. Nicméně na plochách novějších novostaveb s občanskou vybaveností měla tzv. funkční zeleň mnohde bohužel spíše funkci zvýraznění a doplnění rázu architektury, než aby vůbec měla šanci fungovat jako „příroda“ a hlavně plnit ekologickou úlohu, kterou by především měla mít. Bohužel ani poslední desetiletí žádný podstatný obrat v přístupu k významu zeleně ve městě nepřinesla.

Zeleň ve městě

Stavět se vždy bude, ale zaujmout lhostejné stanovisko a brát úbytek přírody jako daň době prostě nelze. Zelená města k životu potřebujeme. Nejen proto, že jsme každý svým způsobem atavista a potřebu styku s přírodou máme, ale zeleň ve městech má svůj nezanedbatelný význam v celkovém kontextu ochrany životního prostředí a ekologické rovnováhy, tedy i uchování životních prostorů pro rostliny a živočichy. Je mnoho druhů, které mají své přirozené, dnes už téměř ztracené, prostředí ve městě, v důsledku čehož jsou na seznamu ohrožených druhů. Voda, země, vzduch jsou nezbytným předpokladem veškerého života. Vzrostlé stromy, keře, souvislé zelené pásy ale i louky a vodní plochy do měst patří.

Zlepšují podstatně celkové městské klima, ale ovlivňují přirozené procesy i mimo město. Že produkují kyslík, ví každý školák, že zachytávají jemný prach a tím přispívají ke snížení znečištění ovzduší není také novinkou, méně se však zamýšlíme nad tím, jaký vliv mají na celkovou rovnováhu vody. Všichni víme, jak vypadá horké léto ve velkém městě: budovy, rozsáhlé zastavěné plochy a silnice se přehřívají a „nedá se dýchat.“ Rostliny vypařují vodu, čímž zvyšují vzdušnou vlhkost, podstatně upravují vodní režim, neboť tam, kde něco roste, tam se dešťová voda přirozeně vsakuje do půdy, což vede i k uchování zásob podzemních vod; a tam, kde jsme vodě přístup do půdy zastavěli, tam teče do kanalizace, kanalizací pak do vodních toků, což vlastně také přispívá ke vzniku povodní a záplav, neboť řeka není připravena tento nepřirozený příval vody zvládnout. Zeleň má i funkci izolační a ochrannou, odděluje třeba jednotlivé části města, hřiště, sportoviště, sídliště od dopravních tepen či rušných provozů, zmírňuje nežádoucí proudění vzduchu a tlumí vítr.

Návrat přírody do měst

Ano, stavět se bude. Sem tam sice nějaká skupina aktivistů zachrání památný strom před skácením, oproti tomu ale slyšíme, že jinde jich se svolením či bez svolení radních pokáceli daleko více – a často bez opodstatnění. Někde se sice občanům podaří nasbírat na petici dostatečné množství podpisů a supermarket jim tam nepostaví, co je to však platné, když ho postaví jinde a třeba v chráněné oblasti, když jim to tam „někdo“ dovolí. A ten, kdo by dnes chránil Zelené údolí před stavbou dálnice jako Přátelé z dnes již legendárního seriálu by jistě skončil na pranýři, kdyby tu ta možnost byla. Také vysoké stromy mají své zatvrzelé nepřátele, co na tom, že je potřebujeme, vždyť přece padají a zabíjejí lidi či představují riziko, že do nich neukázněný řidič narazí.

Ale i zdánlivě neřešitelné své řešení má. V posledních letech se nové investiční projekty přesouvají ze zelených luk na bronwfieldy, což skýtá obrovskou příležitost i pro regeneraci zeleně přímo ve městech, dokonce i centrech. Tender je sice většinou podmíněn „ozeleněním“ a vybudováním protiprašných a protihlukových bariér, nicméně nesmírně důležité je pohlížet na byť i malé zelené oázy z hlediska ekologie města a dbát na vhodný výběr rostlin, což může ovlivnit zadavatel výběrového řízení. Dnes celorepublikově ozeleňování zakrslými odrůdami sice šetří následnou péči o ně, ale kos si v nich hnízdo nepostaví. Šanci na ozdravění má i stávající zástavba, velké rezervy pro založení „zelených plic“ města skýtají paneláková sídliště, ale i průmyslové a obchodní zóny. I zde je výběr porostu podstatný. Ke zvýšení kvality života však přispěje osázení i sebemenší plochy všude tam, kde je to možné. A zde se může do pomyslného projektu „návrat přírody do měst“ zapojit každý občan.

Zelená zelené

Osázet plánovaně město jako celek, aby bylo možné brát v potaz důležitá ekologická hlediska, není v dnešní době snadné, neboť existují majetkově právní vztahy a žádný plán, byť jakkoli všem prospěšný, nemůže žádnému subjektu nařídit, aby zde či tam něco vsadil a natož ještě co. Velké parkové výsadby sice tvoří páteř městské zeleně, „Město“ může vybudovat třeba zajímavou procházkovou pěší trasu, která může být i určitou naučnou stezkou, což by umožnilo dětem poznávat rostliny a živočichy a třeba je alespoň na chvíli odtrhlo od televizí a počítačů, ale cesta ke zdravějšímu životu ve městech je na nás všech, tedy na jedincích i majitelích nemovitostí a pozemků, protože jak již bylo řečeno, i menší zelená zóna, každé stromořadí, zahrada i květinový truhlík na balkoně nebo okenním parapetu dodává městům charakter a má svůj nezanedbatelný význam.

A tam, kde městská zástavba vysazování keřů či stromů neumožňuje (ale i jinde), lze přírodu do ulic vrátit prostřednictvím ozelenění zdí a fasád domů pnoucími rostlinami: výhody jsou nesporné a mnohé obavy z neblahého vlivu na dům nebo fasádu neopodstatněné. Moderním řešením zlepšení celkového podnebí rušných oblastí je ozeleňování střech – a kolik užitku by přinesla zelená střecha na paneláku – to by byla kapitola sama.

Změňme rovnici

Naučme se pohlížet na své zelené okolí očima prospěšnosti. Pečlivě sestřihaný trávník je sice hezký, ale aby se nám příroda vrátila, potřebujeme louky nebo alespoň travnaté plochy „sekané na vysoko“. Živých plotů a ochranných pásů zeleně máme možná dost, ale metr nad zemí střižený plůtek mnoho hluku a prachu nepohltí. Víme, že to všude nejde, ale alespoň kde to jen trochu možné je, nechme živý plot volně růst, odmění se nám nejen svým půvabem, květy a plody, ale poskytne útočiště živým tvorům a ovzduší užitek. Dávejme přednost domácímu sortimentu, listnatým stromům, i když jehličnan nám na podzim nepořádek neudělá. Pamatujme, že do měst patří hlavně odolné a dobře rostoucí odrůdy, nenáročné na půdu, hlavně hloubku a vláhu. A nebojme se vysokých stromů! Dnes existují metody, kterými lze spolehlivě určit zdravotní stav a kondici stromu a tak se dá případným neštěstím předcházet. Když přibývá domů, ať přibývá stromů. Jen tak můžeme zachránit, co se zachránit dá a udělat hodně pro současnost i budoucnost, aby se nám nebesa jednoho dne nezřítila.

Zaujal Vás tento článek, chcete poradit jak postupovat při tvorbě zeleně na Vašem sídlišti? Zašlete nám Váš nezávazný dotaz.

Související články:

K městu patří zeleň Modernizace sídliště Dědina Revitalizace sídlištních vnitrobloků v Praze 13

Autor: redakce
Další články ze sekce Zeleň na sídišti
Štítky: zelené sídliště, zelen ve městě, zelené město, příroda ve městech
Publikováno: 20.04.2011